Základní škola a Mateřská škola Malešov

Na hodině fyziky v šesté třídě se žáci zabývali elektrickými obvody. Měkkou tužkou nakreslili na papír písmeno, které následně sloužilo jako vodič. Poté zapojili obvod tak, aby vedl elektrický proud skrz nakreslenou cestu. Pokud postupovali správně, dioda v obvodu se barevně rozsvítila. Žáci si tímto pokusem ověřili, že tuha v tužce dokáže vést elektřinu i pokud jí vytvoříme dostatečnou vrstvu na papíře.

(Čes)

Šestáci se postupně seznamují s vlastnostmi látek. Badatelským způsobem řešili tvrdost školní křídy. Ověřovali, jakým způsobem se projeví působení síly na povrch, tvar a strukturu zkoumaného tělesa. Ověřovali tak vlastnosti daného tělesa.

(Čes)

V šesté třídě se dnes naši vědci snažili nalézt jádro atomu. Víme, že není pouhým okem viditelné. Použili jsme proto zvětšené pudinkové modely, ve kterých jsme párátky hledali jádro. Některá pracovní skupinka jádro, které představovalo hořčičné semínko, našla po krátkém pátrání. Některým skupinkám však jádro zůstalo skryto.

(Čes)

V hodině fyziky jsme prováděli pokus s ponořením dřevěného polena, na kterém byla nakreslená ženská postava – "sličná Archimeda". Poleno jsme nořili do kádě s vodou a sledovali jsme, kolik vody vytlačí, abychom určili jeho objem. Změřili jsme také hmotnost Archimedy a vypočítali tíhovou sílu. Archimedu, zavěšenou na digitálním siloměru, jsme opět nořili do kádě a ověřovali, jak a proč se změní hodnotu  tíhové síly. Výsledky potvrdily platnost Archimédova zákona.

(Čes)

Sedmáci se během hodiny fyziky věnovali tématu rychlosti tělesa. Pracovali v malých skupinách a jejich úkolem bylo dofoukat papírovou kouli na určenou vzdálenost. Měřili čas, za který koule překonala dráhu, a vypočítali rychlost pomocí jim známého vzorce. Aktivita podpořila soutěživost i kreativitu, protože každá skupina hledala optimální způsob foukání. Výsledky svého měření následně zaznamenávali a zpracovávali v rámci laboratorní práce. Celá hodina jim umožnila propojit teorii s praxí a lépe si osvojit principy měření rychlosti.

(Čes)

Žáci sedmého ročníku pracovali ve skupinkách, aby prozkoumali rozdíl mezi velikostí tažné síly v klidu a během pohybu tělesa. Každá skupina měla k dispozici těleso, které postupně zatěžovali závažími, a pomocí siloměru měřili potřebnou tažnou sílu. Společně zaznamenávali hodnoty do sešitů a diskutovali o rozdílech mezi silou potřebnou k uvedení tělesa do pohybu a jeho udržení v pohybu. Výsledky jim potvrdily probranou teorii a ukázaly, že tření v klidu je větší než při pohybu. Žáci si při práci pomáhali a vzájemně kontrolovali správnost měření. Skupinová spolupráce jim umožnila lépe pochopit vlastnosti třecí síly v praxi.

(Čes)

Při hodině fyziky sedmáci ověřovali závislost vztahu mezi dráhou a časem. Rozdělili se do pracovních skupinek, kde každá z nich překonávala stejnou vzdálenost rozdílnými typy chůze. Naměřené časy zprůměrovali a z této hodnoty odvodili průměrnou rychlost jejich pohybu. V další hodině budeme vyhodnocovat vypočítané hodnoty mezi skupinkami.

(Čes)

Osmáci o fyzice badatelským způsobem zjišťovali a ověřovali, který z předmětů (duhová cvrnkací kulička, korkový uzávěr od vína nebo míček na petanque) a při jakém sklonu nakloněné roviny, dokáže nejvíce odstrčit dřevěný hranol. Kromě toho byli všichni schopni vypočítat potenciální energii těchto těles v daných výškách.

(Kar)

Osmáci už z hodin fyziky vědí, že teplo se může šířit vedením. Dnes zkoumali další způsob cesty tepla- prouděním. Teplá voda, stejně jako teplý vzduch, stoupá vzhůru. Své bádání si zakreslili a zaznamenali do sešitů.

(Kar)
 

Osmáci se dnes seznamovali s elektrickým proudem. Za úkol dostali sestavit ze stavebnice Boffin Green co nejjednodušší obvod a dokázat, že jim prochází elektrický proud. Dále přeměřovali multimetrem napětí zdroje.

(Kar)

Deváťáci se během hodiny fyziky seznamovali s tím, jak roku 1831 Michael Faraday, objevil elektromagnetickou indukci. Měli příležitost si vlastnoručně vyzkoušet, v jakých situacích dochází k vzniku indukovaného elektrického proudu. Nakonec ještě zvládli i jinou práci. Multimetrem překontrolovat, které baterie jsou nabité a které můžeme vyhodit do odpadu. A porovnali hodnoty napětí 1,5V baterie versus solárního panelu ze stavebnice Boffin.

(Kar)

Deváťáci, ve skupinkách, vytvořili výukové plakáty na téma z loňského školního roku. Jejich úkolem bylo, připomenout toto téma i zbytku třídy. Mezi tématy se objevila práce, výkon, energie, teplo i elektrický proud. Dále se zabývali přípravou a vymýšlením vhodně položených otázek k tématu. Samozřejmě, museli znát i správnou odpověď. A zbytek třídy si vždy vyzkoušel, jestli dokáže na záludné otázky  odpovědět. Teď už jsou vsichni připravení na test.

(Kar)

Ve čtvrtek navštívili naši školu členové Sboru dobrovolných hasičů z Křesetic. Manželé Veronika a Karel Viktorovi připravili poutavý program pro žáky 8. a 9. ročníku s cílem přiblížit aktivity, které by děti zažívaly při hasičském sportu. Žáci si s nadšením vyzkoušeli práci s hasičským vybavením. Měli možnost manipulovat s hadicemi a rozdělovači, což jim ukázalo, jak náročné je efektivně zvládat techniku při zásahu. Návštěva SDH Křesetice nejen prohloubila povědomí žáků o práci hasičů, ale zároveň posílila jejich respekt k této nelehké profesi. Děkujeme SDH Křesetice za čas a energii, kterou do přípravy programu vložili, a těšíme se na případné další setkání.

(Čes)

Dnes (15. 10.) jsme někteří vyrazili v 7:30 krmit zvířata na místní malou farmu. Dopoledne byla hra na obchodníky, ve skupinkách jsme obchodovali s různými věcmi jako je bavlna, čaj, drahokamy, bambus atd. Odpoledne jsme pokračovali ve hře, pokus nám ukázal začátek průmyslové revoluce a na závěr jsme si ukázali, jak by všechny vynálezy vypadaly znázorněné na časové ose lidstva. Kdo měl chuť, šel si ještě před večeří zasportovat.

autorky od stolu č. 2 :-)

Vstali jsme, měli jsme program, kde jsme dělali pokusy s oxidem uhličitým. Odpoledne jsme se rozdělili do skupin a dělali projekty. Měřili jsme vzduch, vážili jsme plasty, měřili čas, zatápěli a pak byla večeře. 

Kdo chtěl, šel ráno krmit zvířata. Po snídani jsme se sešli v sále, kde jsme dostali úkol vypracovat projekt o uhlíkové stopě a potom ho přednést. Výpočty byly obtížné, někteří dělali dokonce grafy. Po obědě a odpoledním odpočinku jsme měřili výšku a průměr stromů a počítali jsme, kolik má každý v sobě CO2. Pak jsme se rozhodli, že budeme pálit dřevo na biouhlí, výsledek prozkoumáme zítra. A holky ze sedmičky vymyslely pro všechny bojovku, byla zajímavá, strašidelná. Den se vydařil :-). 

Ráno jsme se šli nasnídat v 8.00. Pouklízeli jsme jídelnu a utřeli stoly. Nebyl moc velký bordel, bylo čisto. Přišli jsme z vyprávění o uhlíku a šli jsme svačit. Nemuseli jsme uklízet, bylo čisto. Přišli jsme z dopoledního programu a šli jsme na oběd a bylo docela čisto, nebylo moc co uklízet. Dnes je poslední den pobytu a jedeme domů i s uhlím, které jsme si vyrobili.

Školou se šíří podezřelý zápach! Jako kdyby někde hořelo. Ve třídě jsou připravené kýble s vodou na hašení, na lavicích hoří svíčky. Právě probíhá hodina chemie v osmé třídě a žáci odkrývají tajemné vzkazy a obrázky, které si připravili během hodiny minulé. Podstatou reakce je to, že cukry v mléce nad ohněm zhnědnou. Úkol zní jasně, odkryj text opatrným a přesným zahříváním velmi blízko plamene, ale tak, aby se  papír nevzňal. Někdo se tak soustředí, že se mu klepou ruce, jiný se bojí, aby nepodpálil cokoliv v dosahu, ale nakonec si každý vyslouží jedničku za přesnou práci. A vzkazů, které jsme přečíst nezvládli, bylo jenom pár.

(Kar)

Italský fyzik a lékař Luigi Galvani při pitvání  žabích stehýnek zpozoroval jejich záškuby po dotyku dvou kovových předmětů, které byly podobné záškubům, vyvolaným elektrickým  nábojem. Tento jev pak vysvětlil Alessandro Volta vznikem elektrického napětí mezi dvěma kovy vodivě propojenými elektrolytem. Deváťáci šli v jejich stopách a zjišťovali, jak se od sebe bude lišit napětí mezi různými druhy elektrod. Galvanický článek si ovšem nevytvořili z žabích stehýnek, ale z jablka, pomeranče, brambor a citrónu.

(Kar)

Osmáci si při skupinové práci zopakovali vzorce halogenidů a oxidů, ale mezi známé látky se jim vloudily i vzorce neznámé – hydroxidy. Překvapivě je to nezmátlo. Někteří z nich sami odhalili, že hydroxidová skupina se skládá z kyslíku a vodíku, a bez většího zaváhání zařadili nové vzorce mezi hydroxidy. Vrcholem hodiny byl demonstrační pokus s fenolftaleinem – indikátorem, který reaguje na přítomnost hydroxidových iontů zbarvením do růžovofialova. Ukázali jsme si také vznik hydroxidu draselného při prudké reakci draslíku s vodou, při které jsme si zároveň mohli vyzkoušet nové ochranné brýle. Na závěr jsme fenolftaleinem otestovali i kyselinu chlorovodíkovou a ukázalo se, že ta OH skupinu neobsahuje.  Společně jsme si předvedli  neutralizaci – reakci kyseliny s hydroxidem, při níž vzniká sůl a voda.

(Kar)